Titan a jeho svařování
Svařování Titanu a jeho úskalí
Ahoj svářečko / svářeči
Dnes si povíme něco málo o Titanu a jeho svařování.
Titan
Tento kov vyniká vlastností poměru váhy a pevnosti. Je lehčí, ale pevnější než ocel. Další výhodou je odolnost proti korozi a široký rozsah teplot, při kterých může být provozován od - 190 po + 590°C. Titan je zdravotně nezávadný. Rozděluje se na několik druhů od těžce svařitelných až po ty lehce svařitelné. Využívá se v letectví, lékařství dále v chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, při stavbě lodí, raketové technice, při výrobě motocyklů a automobilů. Může se kovat, odlévat, svářet, pájet. Titan a jeho slitiny jsou však vysoce náchylné k znečištění.
My se s ním nejspíše setkáme na výfukových potrubí u automobilů a motocyklů nebo u různých druhů potrubí a čerpadel v potravinářském a chemickém průmyslu.
Svařování Titanu
Titan můžeš svařovat metodami MIG a TIG ( ta je častější ) v ochranné atmosféře Argonu co nejvyšší čistoty, nejlépe minimálně 99,995 % nebo Helia. Svařování má svá specifika a podmínky. Není to nemožné, jen lehce náročnější.
Důležitá je příprava a čistota. Je nutné kov před svářením zbavit oxidační vrstvičky a pak co nejdříve začít svářet, to platí i pro přídavný materiál. Při čištění Titanu se používá aceton, slinutý karbid, maximálně však kartáče a přípravky z nerezu. Nutností je použít čisté pracovní rukavice jak při samotném čištění tak svářečské při sváření. Stejné podmínky platí i pro hořák. Ten by neměl být znečištěn nejlépe ničím. Pokud by jsi při čištění použil brusný papír, nebo cokoli s obsahem železa dojde okamžitě k znečištění a zanesení nežádoucích prvků do slitiny Titanu a tím maximalizuješ možnost praskání svarů. Dojde totiž k chemické reakci a svařovaný díl ztratí svoji houževnatost.
Stejný případ praskání se může dostavit při nedostatečné ochranné atmosféře inertního plynu. Proto je vhodné použít hořák se sítkem a co největší hubicí, nejlépe JUMBO, průtok plynu na redukčním ventilu nastavíš kolem 12 l/min u hořáku a 6 l/min pro kořenovou ochranu. Nastav co nejdelší dofuk po skončení sváření, hořák ponechej u svařence dokud fouká ochranný plyn.
Přídavným materiálem je titanový drát stejné nebo vyšší jakosti jako základní materiál. Přídavným drátem pohybuj pomalu a nedotahuj ho z oblasti ochranného plynu, jinak dojde ihned k oxidaci a znečištění svaru. Špatně držený drát zjistíš podle změny barvy na jeho špičce. Jakmile toto nastane, měl by jsi vzít buď nový drát nebo starý odstřihnout
Wolframové elektrody vhodné pro svařování jsou běžně dostupné, například červená, zlatá a šedá. Proudy se používají nižší, ale takové aby se vytvářela plnohodnotná tavná lázeň. Pokud vše proběhlo jak má, svar by měl mít čistě stříbřitou barvu, maximálně lehce zlatavou. Všechny ostatní barvy jako fialová, modrá, růžová, bílá a zelená znamenají špatně odvedenou práci, nedostatečnou ochranu. Svary nebudou vyhovovat kvalitě. Pokud máš možnost vyzkoušej si sváření na nečisto.
Hodně úspěchů. Práci zdar a sváření zvlášť!