Elektródy na nerez

Elektrody na nerez

Svařování nerezu není unikátní v tom, že by pro něj bylo možné používat jen některé specifické postupy. Ve skutečnosti lze pro svařování nerezu použít prakticky jakýkoliv běžný postup. Je však velmi důležité dodržovat při svařování určitá pravidla.

Zásadní důležitost má výběr přídavného materiálu. V případě, že je zvolen materiál nevhodný, hrozí totiž velké riziko toho, že vytvářený spoj bude mít nedostatečnou pevnost. Špatně vytvořený svar bude mít tendenci k trhání a do materiálu bude skrze něj pronikat koroze.

Metody pro svařování nerezi

Mezi nejpoužívanější metody svařování nerezových částí patří metody TIG, MIG/MAG a tzv. svařování MMA obalenou elektrodou.

Metoda TIG je vhodná pro tvorbu vysokokvalitních svárových švů vyznačujících se pevností. Metodu charakterizuje použití wolframových elektrod a také inertní atmosféry, nejčastěji argonové. Elektrody mohou být tvořeny buď čistým wolframem, anebo mohou obsahovat přídavek dalšího specifického materiálu (oxidy kovů vzácných zemin apod.) Svařovací postup TIG je vhodný i pro tenké plechy.

Svářecí postup označovaný jako MIG/MAG je nejpoužívanějším postupem vůbec. Mezi jeho hlavní výhody patří především nižší nároky na obsluhu, vysoká rychlost svařování a také vysoký odtavný výkon. I v tomto případě se využívá ochranné atmosféry, ta však nemusí být nutně inertní (svařování MIG), ale může být také aktivní (svařování MAG). V druhém případě je jako ochranná atmosféra využíván kyslík, oxid uhličitý, jejich směsi a podobně. Jak vybrat správný plyn najdeš u nás na blogu.

Také svařování obalenou elektrodou MMA není příliš komplikované na osvojení si jeho základů a je i proto hojně využíváno, navíc je relativně málo hlučné. Svařování obalenou elektrodou také vyžaduje nízké napětí a současně vysokou velikost proudu, jehož stabilita je pro kvalitu svaru velmi důležitým parametrem.

Nerez stejně koroduje

Z logiky slova to hlava nebere. Že jo. Možné to ale je a děje se to ?. Mýtus je, že nerez nekoroduje. Koroduje! Jde o nekontrolovatelnou oxidaci. Za běžného působení atmosférického či vodního prostředí se s korozí setkat jen velmi vyjímečně. Například u zábradlí či příborů. Vlivem působení agresivního vnějšího prostředí a narušenou nerezí se s korozí již setkat velmi běžně.

Nerezová ocel je slitina několika kovů, kde důležitou roli hraje hlavně chrom ( Cr ), nikl a molybden. Na povrchu nerezi je takzvaná pasivní vrstva, která brání oxidaci a udržuje materiál stále stejný i po desítky let. Teprve při narušení pasivní vrstvy, začne docházet ke korozi. 

Nerezová ocel se vyrábí s obsahem chromu ( Cr ) 10 až 30 % obsahu.

Ani u nerezových ocelí s obsahem Cr ( chrom ) přes 10 % nelze korozi vyloučit. Dokonce austenitické oceli s obsahem Cr ( chrom ) přes 20 % a obsahem Ni přes 8 % mohou korodovat. Zejména se tak děje při špatné manipulaci či chybném opracování nebo při konstrukčních vadách.

Nerezové oceli reaguji, stejně jako všechny ostatní oceli, na kyslík a oxidační vrstvu. U běžné, černé, oceli však kyslík reaguje s přítomnými atomy oceli a tvoří porézní povrch, který pak tvoří základ pro korozi a spustí se proces neustále koroze, která vede k úplnému znehodnocení výrobku. 

U nerezové oceli reaguje kyslík s atomy chromu ( Cr ), které jsou v nerezové oceli přítomni. Atomy chromu a kyslíku vytvoří těsnou povrchovou vrstvu, která ale brání pokračování a rozvoji koroze. Tato vrstva se z důvodu neochoty reagovat s okolním prostředím označuje jako pasivní vrstva. Životnost této pasivní vrstvy závisí v první řadě na legovacích složkách oceli.

Jak zabránit korozi nerezi, najdeš u nás na blogu o sváření.

Jak svařovat, jak se naučit svářet ale třeba a hlavně, jak se chránit a být v bezpečí při svařování najdeš u nás na blogu o sváření. Neváhej tam mrknout, ať jsi hobby nebo profi svářeč. Najdeš tam mnoho užitečných a zajímavých informací ze světa sváření.